pátek 4. listopadu 2011

Postih úředníka za přestupek z důvodu pochybení v řízení

 
Stále častěji se lze setkat s úvahami, zda nelze stíhat úředníka za pochybení při vedení správního řízení na základě § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, např. pokud poruší správní řád při vedení řízení (zaviní průtahy, neučiní zákonem předvídaný úkon či jej provede chybně, nesplní některou povinnost uloženou správním řádem apod.). V ustanovení § 46 odst. 1 zákona o přestupcích je sice uvedeno, že přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až § 45 zákona o přestupcích, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy, jde však o povinnosti vyplývající pouze z předpisů správního práva hmotného, nikoliv správního práva procesního.
Správního práva z toho důvodu, že nelze postihovat na základě zákona o přestupcích porušení předpisů např. občanského nebo trestního práva, které následky porušení těchto norem řeší samostatně, přestupky dle § 46 zákona o přestupcích se navíc dle svého názvu i systematického zařazení v zákoně o přestupcích výslovně týkají pouze porušení povinností proti pořádku ve státní správě (a v územní samosprávě), nikoliv např. povinností vyplývajících z občanskoprávních, trestněprávních, ústavních aj. vztahů.
Správního práva hmotného, nikoliv procesního, pak nejen z toho důvodu, že i ostatní přestupky (proti pořádku ve státní správě, ale i všechny přestupky vůbec) postihují porušení konkrétních povinností stanovených hmotným právem správním, ale především z toho důvodu, že správní právo procesní má vlastní prostředky nápravy pochybení ve správním řízení, ať se jich dopustí správní orgán (byť prostřednictvím konkrétní oprávněné úřední osoby) nebo účastník řízení.
Opačný výklad by vedl i k tak absurdním důsledkům, kdy by např. občan, jehož podání nemá předepsané náležitosti, byl za toto pochybení postižen za přestupek (místo aby byl pouze vyzván k odstranění nedostatků). Co se týče pochybení na straně správního orgánu (např. byla překročena lhůta pro vydání rozhodnutí, nebylo řádně odůvodněno rozhodnutí), resp. případné odpovědnosti za přestupek, je logicky vyloučen postih správního orgánu (který je jako orgán veřejné správy povinen správní řád dodržovat), je-li přestupek správním deliktem nikoliv právnické, ale fyzické, osoby (za pochybení nese odpovědnost právě správní orgán, byť koná prostřednictvím úředních osob). Náprava takových pochybení se pak děje cestou prostředků poskytovaných správním řádem (např. opatření proti nečinnosti) nebo soudním řádem správním, nikoliv správním trestáním konkrétních úředníků.
V nadsázce lze také říct, že pokud by (údajná) procesní pochybení měla být projednávána jako přestupek, nedělaly by správní orgány nic jiného, než že by projednávaly kauzy údajných porušení procesních ustanovení. Ve světle (chybné) logiky, že i porušení správního řádu je přestupkem, by pak rovněž nebylo důvodu, aby byli postihováni jen úředníci, ale postih by se musel vztahovat i na samotné adresáty veřejné správy (např. neúplná či chybně adresovaná podání), jak už bylo výše naznačeno. Pokud by mělo být ustanovení § 46 odst. 1 zákona o přestupcích vykládáno (nesprávně) ještě extenzivněji, mohli bychom se zabývat pochybeními i v daňovém řízení, v trestním řízení, v civilním řízení, v řízení před správními soudy atd. I výkladem ad absurdum tedy dospíváme k závěru, že postihovat kohokoliv za porušení procesních norem, včetně procesních norem správního práva, nelze dle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích.
Úřední osobu tedy nelze postihnout za přestupek z důvodu, že porušila procesní ustanovení při vedení řízení, nebo proto, že v úředním postupu jinak pochybila. Za eventuální pochybení při vedení správního řízení lze příslušnou oprávněnou úřední osobu postihovat pouze v rámci pracovněprávních vztahů (za porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru), nikoliv za přestupek. Není též vyloučeno, aby po chybujícím úředníkovi, který například zapříčinil průtahy v řízení, byl vymáhán regresní nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, která byla předtím vyplacena na základě žádosti nebo po rozhodnutí soudu příslušným orgánem veřejné správy (ministerstvo, územní samosprávný celek) účastníkovi řízení.

(Text byl v mírně odlišném znění uveřejněn pod názvem "Postih úředníka za pochybení při vedení řízení" v časopise Moderní obec č. 10/2011.)