Co přináší novela zákona o přestupcích

Zákonem č. 204/2015 Sb. byl nedávno novelizován zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Hlavním posláním novely bylo zřídit registr přestupků, kde budou evidovány nejčastěji páchané přestupky. Recidivisté mají být trestání přísněji. Zároveň byla upravena i řada nevyhovujících ustanovení zákona. Část změn nabývá účinnosti spolu s registrem přestupků až k 1.10.2016, část však nabývá účinnosti již k 1.10.2015. Některým změnám proto bude nutné se přizpůsobit prakticky ihned.

Především se mění základní výměra blokové pokuty, která se zvyšuje na 5.000 Kč, a výše pokuty, již lze uložit příkazem, na 10.000 Kč. To umožní řešit řadu závažných přestupků i ve zkráceném řízení. Hranice pro uložení pokuty se o něco mírněji zvyšuje i u mladistvých.

Rozšiřují se dále možnosti uložení omezujícího opatření spočívajícího v zákazu navštěvovat určitá místa, pokud se tam pachatel dopouští přestupků proti pořádku v místní samosprávě, veřejnému pořádku, občanskému soužití, majetku anebo „drogových“ přestupků. Doposud bylo možné zakázat vstup jen do uzavřených prostor (např. restaurace, stadion) a za méně přestupků. Nyní bude možno opatření uložit i na určená veřejně přístupná místa (např. prostor před supermarketem, restaurací, v určité ulici, na náměstí), a to až na rok. Maření zákazu zůstává pouze přestupkem (zákaz je však alespoň titulem pro vykázání dané osoby z místa, i kdyby zrovna nic nepáchala).

Zásadní změnou je prodloužení prekluzívní lhůty k projednání přestupku, byť poněkud komplikovaně. Základní lhůta zůstává jednoroční, přerušuje se ale v případě zahájení řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný uznán vinným; u příkazu o uložení pokuty se lhůta přerušuje až jeho doručením. Konkrétně se přerušuje lhůta uložením bloku (zde splývá zahájení řízení s vydáním rozhodnutí o vině), dále doručením (oznámením) příkazu o uložení pokuty a (pouhým) vydáním rozhodnutí v nezkráceném řízení (tj. předáním rozhodnutí k poštovní přepravě; což zřejmě bude platit i u příkazu o uložení napomenutí, v důsledku legislativní nedůslednosti).

Přerušením lhůty počíná opět běžet jednoroční lhůta. Nejpozději do jednoho roku od spáchání přestupku je proto třeba řízení zahájit. Poté plyne další rok k projednání přestupku. Vydáním rozhodnutí o vině se také prodlužuje lhůta k projednání o rok. I v případě zrušení rozhodnutí tak má správní orgán dostatek času znovu rozhodnout. Nejzazší hranice k projednání přestupku je stanovena objektivní lhůtou dvou let.

Další změnou je omezení povinnosti projednávat všechny přestupky, jichž se měl obviněný dopustit a které projednává týž správní orgán, ve společném řízení. I kdyby se sešly třeba přestupek dopravní, stavební a proti občanskému soužití. Nadále bude společné řízení omezeno na přestupky téže oblasti veřejné správy. V případě přestupků typicky projednávaných obcemi (§§ 46, 47, 49, 50) se tyto považují dle výkladu MV za jednu oblast (ve zbytku budou „oblasti“ vymezeny odvětvovými zákony; na druhé straně, pokud určitý odbor řeší více předpisů najednou, může být i tak vedeno společné řízení, v zájmu hospodárnosti).

Povinnost vedení společného řízení je dále limitována tím, že společné řízení se povede jen o těch přestupcích, které se u správního orgánu „sešly“ před zahájením řízení o jiném přestupku. Bude-li proto obviněný po zahájení řízení páchat další přestupky, nebude je už nutno připojovat do probíhajícího řízení o dříve spáchaném přestupku.

Drobná úprava se týká tzv. předšetřování přestupků policií. Text je vyjasněn tak, že věci, které policie předšetřuje, může sama odložit, když nejde o přestupek či není znám pachatel. Věci, které nepředšetřuje, naopak oznamuje vždy, a to i kdyby pachatel nebyl znám.

Další doplnění se týká odkládacího důvodu u návrhových přestupků (ublížení na cti, přestupky spáchané mezi blízkými osobami), pokud návrh nebyl vůbec podán. Doplněny jsou i důvody zastavení řízení o přestupku. Za prvé jde o opožděné podání návrhu na projednání přestupku, kde se řízení zastavuje rozhodnutím, proti němuž se lze odvolat. Za druhé jde o podání návrhu neoprávněnou osobou nebo z důvodu, že vyšlo najevo, že přestupek projednávaný z moci úřední lze projednat jen na návrh. V posledně uvedených případech se odvolat nelze.

Další změnou je povinnost uvádět ve výroku rozhodnutí o vině formu zavinění (úmysl, nedbalost). Toto nemusí činit problémy tam, kde má správní orgán dost času se nad formou zavinění zamyslet (a u přestupků, které lze spáchat jen úmyslně), může to však v praxi činit problémy u přestupků, které lze spáchat jak z nedbalosti, tak úmyslně (rušení nočního klidu, porušení obecně závazné vyhlášky). V pochybnostech bude jistější (a také pro pachatele příznivější) předpokládat jen nedbalost. Jednodušší to však zůstane u blokového řízení, kde se mj. s ohledem na zvláštní úpravu náležitostí bloku forma zavinění ani nadále zapisovat nemusí.

Významnou změnou, týkající se blokových pokut, je ovšem zkrácení objektivní lhůty pro zahájení přezkumného řízení. Přezkum lze nyní zahájit jen do půl roku od právní moci bloku. Vyrozumění, že přezkumné řízení již zahájit nelze, se zasílá, jen pokud o ně podatel podnětu požádal. Tím se omezí část agendy zejména dopravní policie, která je zahlcována podněty „vybodovaných“ řidičů ke všem dříve uloženým pokutám. Nová lhůta se použije i případě podnětů k blokům, které nabyly právní moci před účinností novely.

Dle obecné právní zásady se pak řízení zahájená před účinností uvedených změn projednají dle stávající úpravy (přechodná ustanovení, která měla tyto otázky řešit, jsou nedopatřením účinná až od 1.10.2016 a nyní je proto nelze aplikovat). V podrobnostech lze říci, že řízení zahájená před účinností novely se dokončí dle původních předpisů. Nově zahajovaná řízení se vedou již dle procesních ustanovení ve znění novely, i kdyby byl přestupek spáchán před její účinností. Hmotněprávní ustanovení se pak řídí datem spáchání přestupku (podstatné zejména u zániku odpovědnosti za přestupek, příp. též u sankcí).

Ostatní změny, tedy především zřízení registru přestupků, nabudou účinnosti od 1.10.2016. V registru budou evidovány především přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku, ale i další přestupky, jejichž evidence je důležitá pro potřeby posuzování spolehlivosti dle zvláštních zákonů (spolehlivost strážníků, vydávání zbrojních průkazů).

Recidiva bude přísněji postihována u přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku. Správní orgán, včetně policisty nebo strážníka obecní policie, bude muset vždy ověřovat, zda za stejný přestupek nebyl pachatel v posledním roce již uznán vinným. Pokud se pachatel dopustí přestupku opakovaně, konkrétně v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, správní orgán musí uložit pokutu (nelze např. napomenutí). V případě výše uvedených přestupků se zároveň o polovinu zvyšuje horní hranice výměry pro uložení pokuty. Opakovaný přestupek dále nelze řešit blokovou pokutou (jakkoliv bylo rozmezí pro její uložení podstatně zvýšeno), je nutno jej oznámit do správního řízení (lze tak očekávat nárůst agendy na všech stranách)."Stejným" nebo opakovaně spáchaným přestupkem, u něhož se sleduje recidiva, se rozumí (zjednodušeně řečeno) přestupek dle stejného paragrafu.

Pro účely přehledné evidence v registru přestupků budou dále skutkové podstaty výše zmíněných přestupků rozčleněny v zásadě tak, aby každé skutkové podstatě odpovídalo jedno ustanovení (písmeno). Skutkové podstaty samy se však v podstatě nemění, zcela nový bude jen přestupek maření policejního či soudního vykázání.

Nad rámec změn souvisejících s registrem bude účinných ještě několik novinek. Rozhodnutí o přestupku bude možno doručovat i veřejnou vyhláškou (jakkoliv by i tak bylo třeba souběžného ustanovení opatrovníka). Odložení bude mít formu usnesení a bude o něm vyrozumívána osoba dotčená přestupkem, je-li známa, pokud to nepřinese neúměrné obtíže či náklady. Přestupky proti občanskému soužití, vyjma ublížení na cti, pak v případě spáchání osobou blízkou na oběti mladší 15 let budou projednávány i bez návrhu.

Nejzásadnější změnou, začleněnou do zákona nepromyšleným poslaneckým návrhem, je rozšíření účastníků přestupkového řízení o osobu, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma. S ohledem na absenci podrobnější úpravy v zákoně o přestupcích bude mít zřejmě plný rozsah účastnických, včetně odvolacích, práv (jakkoliv bez nároku na vyhovění odvolání, resp. na uznání viny pachatele), v důsledku čehož lze očekávat min. nárůst odvolací agendy.

Novelu, byť ne dokonalou, lze považovat za určitý krok vpřed. Ať už jde o změny reagující na potřeby praxe, nebo o léta odkládaný registr přestupků. Uvidíme, zda se novela v praxi osvědčí. Přinejmenším bude možno alespoň prověřit její slabá místa a získané zkušenosti poté zohlednit při projednávání zcela nového zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

(O něco kratší text obdobného obsahu byl publikován v časopisu Pro města a obce č. 10/2015)

Upozornění na aktuální text:
K procesnímu postavení osoby, které byla způsobena nemajetková újma, se přesvědčivě vyjadřuje (restriktivním výkladem) odbornice na správní trestání dr. Prášková v textu "Postavení osoby, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma" zveřejněném v časopisu Správní právo č. 4/2016 (dostupné zde).