Krajské zřízení - základní minimum

1. 1. Právní zakotvení a úkoly krajské samosprávy

Územní samosprávné celky, tedy obce a kraje, byly od počátku zakotveny v Ústavě samostatné České republiky č. 1/1993 Sb. Ústava jim garantuje právo na samosprávu. Zatímco k obnově obcí, jako základních územních samosprávných celků, došlo již v roce 1990, kraje (coby vyšší územní samosprávné celky) na svůj vznik ještě dlouho čekaly. Zřízeny byly až ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a fungovat začaly s účinností od 1. ledna roku 2000. Činnost krajů podrobně upravuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a další související předpisy. Hlavní město Praha, jako obec i kraj „v jednom“, mající spíše charakter statutárního města, se řídí zvláštním zákonem č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze.

Kraj je definován svým územím, svými občany a právem na samosprávu. Lze jej proto nazývat územním samosprávným společenstvím občanů, které je zároveň veřejnoprávní korporací (právnickou osobou veřejného práva, resp. sdružením osob, které je založeno na základě zákona, které nakládá s vlastním majetkem a kterému je svěřena pravomoc plnit úkoly ve veřejné správě). Funkce kraje spočívá především ve výkonu samosprávy, tedy všestranné péči o rozvoj území kraje a potřeby jeho občanů. Vrcholným orgánem kraje, vykonávajícím samosprávu, je zastupitelstvo kraje. Konkrétní rozsah otázek, které spadají do výkonu samosprávy, lze vyčíst z krajského zřízení (jde především o pravomoci svěřené zastupitelstvu a radě kraje) a dále ze zvláštních zákonů. Obecně se jedná o všechny otázky, které jsou v zájmu kraje a jeho občanů. Pokud ovšem nejde o tzv. přenesenou působnost kraje, tedy o výkon státní správy. Platí pravidlo, že pokud zvláštní zákon upravující působnost krajů nestanoví, že se jedná o přenesenou působnost (státní správu), jedná se o působnost samostatnou (o výkon samosprávy).

Z právě uvedeného vyplývá, že kraj může být pověřen i výkonem státní správy. Tuto možnost předvídá i Ústava a samo krajské řízení ukládá krajům povinnost zabezpečit výkon státní správy. Zpravidla se tak děje prostřednictvím krajského úřadu, který je v řadě otázek odvolacím orgánem vůči obecním úřadům, někdy však koná i jako správní orgán prvního stupně. Výkonem státní správy je i vydávání nařízení kraje. Pro účely výkonu státní správy je území kraje správním obvodem.

2. 2. Kraj jako územní společenství občanů

Území kraje se skládá z území všech obcí (příp. též vojenských újezdů), které do kraje spadají. S těmito obcemi by měl zároveň kraj spolupracovat ve všech záležitostech, které se jich týkají, kdy zároveň nesmí zasahovat do výkonu jejich samostatné působnosti. Měnit území kraje lze jen zákonem, nestačí vzájemná dohoda krajů.

Nejvýznamnějším prvkem, tvořícím kraj, jsou jeho občané. Krajské zřízení jim přiznává řadu práv. Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v tom kterém kraji hlášena k trvalému pobytu. Obdobná práva mají i cizinci z členských zemí Evropské unie, hlášení k trvalému pobytu na území kraje, a v menším rozsahu také majitelé nemovitostí v kraji. Plného rozsahu práv nabývají občané kraje až zletilostí.

Občan kraje starší 18 let má jednak práva odvíjející se od práva volebního, tedy má právo volit a být volen do zastupitelstva kraje. Také má právo hlasovat v krajském referendu. I v případě, že občan není jedním z členů krajského zastupitelstva, má právo kontrolovat jeho činnost, vyjadřovat se k ní a dalšími způsoby se podílet na správě kraje. Konkrétně má právo vyjadřovat se v souladu s jednacím řádem ke všem bodům projednávaným zastupitelstvem. Dále je oprávněn kontrolovat hospodaření zastupitelstva, např. nahlížením do rozpočtu nebo závěrečného účtu kraje, přičemž má právo vyjadřovat se k nim již ve stadiu návrhu. Dále má právo seznamovat se s usneseními zastupitelstva, rady, jakož i jejich poradních, iniciativních či kontrolních orgánů, a pořizovat si z nich výpisy. Občané kraje dále mohou podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty, které jsou orgány kraje povinny vyřizovat bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, a jde-li o působnost zastupitelstva, do 90 dnů. Tato podání bývají zpravidla vyřizována dle interních pravidel pro řešení (zejména) stížností. Občané též mohou požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem. Pokud je žádost podepsána alespoň 1.000 občany kraje, je třeba ji projednat v  60 denní (rada), resp. 90 denní zastupitelstvo), lhůtě.

Jak už bylo naznačeno, stejná práva, jako občan kraje, má i cizinec z členské země Evropské unie, který je v kraji hlášen k trvalému pobytu. Ne-občanovi kraje, který na území kraje vlastní nemovitost, přísluší stejný rozsah práv, ovšem s výjimkou práv volebních a práva hlasovat v referendu.

Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pak může každý, bez ohledu na občanství kraje nebo státní příslušnost, po kraji, jakož i po jím zřizovaných či zakládaných organizačních složkách, příspěvkových organizacích nebo obchodních společnostech, požadovat informace vztahující se k jejich působnosti (byť s vyloučením osobních a citlivých údajů). A to včetně usnesení a zápisů z jednání orgánů kraje. Žádat o informace může samozřejmě i člen zastupitelstva.

3. 3. Vnitřní členění a orgány kraje

Kraj navenek jedná jako jeden celek, zároveň je však vnitřně členěn na několik orgánů. Těmito orgány jsou zastupitelstvo, rada, hejtman, krajský úřad a zvláštní orgány kraje. Každému z těchto orgánů jsou krajským zřízením či zvláštními zákony svěřeny konkrétní pravomoci. V samostatné působnosti jedná kraj prostřednictvím některého z orgánů, případně pověřeného člena zastupitelstva či úředníka krajského úřadu. V přenesené působnosti jedná kraj zpravidla prostřednictvím krajského úřadu, konkrétně prostřednictvím oprávněných úředních osob. Odpovědným subjektem je však zásadně vždy kraj.

1. 3.1. Zastupitelstvo

Zastupitelstvo kraje je jeho nejvýznamnějším orgánem, z jeho středu je volena rada kraje i hejtman a svěřeny jsou mu ty nejdůležitější pravomoci. Lze je charakterizovat jako jakýsi krajský „parlament“, který je tvořen jednotlivými zastupiteli. Počet členů zastupitelstva závisí na počtu občanů kraje. V kraji s počtem obyvatel do 600.000 je zastupitelů 45, kraj s počtem obyvatel nad 600.000 a do 900.000 má 55 zastupitelů a četněji osídlený kraj má 65 zastupitelů. Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením. Podrobnosti vzniku a zániku mandátu upravuje zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů.

1. 3.1.1. Práva a povinnosti členů zastupitelstva

Z titulu výkonu funkce člena zastupitelstva nesmí být zastupitel zkrácen na svých právech vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru a přirozeně ani na žádném ze svých ústavních práv. V souvislosti s výkonem funkce požívá člen zastupitelstva rovněž zvýšené trestněprávní ochrany jako úřední osoba (dříve „veřejný činitel“), zároveň jsou však na něj, jako na vykonavatele veřejné funkce, kladeny vyšší nároky, např. dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, nebo jde-li o ochranu osobnosti (širší meze přípustné kritiky zastupitele a nižší ochrana jeho soukromí).

Člen zastupitelstva má řadu práv – některá se odvíjejí od jeho funkce, některá od jeho postavení občana kraje a ostatní mu příslušejí jako občanovi České republiky.

K právům výslovně přiznaným zastupiteli náleží např. právo předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím, návrhy k projednání, a dále právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil. Adresát dotazu je povinen písemně odpovědět do 30 dnů. Dále má člen zastupitelstva právo požadovat od zaměstnanců krajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce zastupitele (na úseku přenesené působnosti jen s určitými omezeními – nelze např. nahlížet do spisů). Informace musí být opět poskytnuta do 30 dnů.

Právem, a především povinností, zastupitele je účast na zasedání zastupitelstva a na zasedání jiných orgánů kraje, jichž je členem, a dále plnění úkolů, které mu tyto orgány uloží. Člen zastupitelstva má dále hájit zájmy občanů kraje a dbát o důstojnost výkonu své funkce. Člen zastupitelstva není vázán žádnými příkazy (občanů, politické strany…) a je povinen vykonávat svůj mandát v souladu s Ústavou, zákony a svým slibem. Svůj mandát je povinen vykonávat osobně (nelze zmocnit jiného), neboť práva vyplývající z mandátu jsou nepřenositelná a nezcizitelná.

Ocitne-li se člen zastupitelstva ve střetu zájmů, tedy ve střetu (svého) zájmu soukromého, a zájmu veřejného (je projednávána věc, která se týká zastupitele, osoby jemu blízké nebo subjektu, s nímž je svými zájmy spjat, ať už ve smyslu pozitivním či negativním), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat. Další povinnosti členů krajského zastupitelstva v této oblasti upravuje zákon o střetu zájmů (např. povinnost trvale uvolněných členů krajského zastupitelstva podávat majetkové přiznání).

Pro práva, která členu zastupitelstva náleží z titulu postavení občana kraje, viz výše. Totéž obdobně platí, jde-li o práva náležející každému, např. jde-li o právo na získávání a šíření informací.

Člen zastupitelstva uvolněný (myšleno z pracovního poměru) pro výkon své funkce a rovněž zastupitel, který nebyl v pracovním poměru, ale funkci vykonává ve stejném rozsahu (např. důchodce), má nárok na odměnu, a to především odměnu měsíční (a také na odměnu při skončení funkčního období). Odměna může být přiznána i neuvolněným členům zastupitelstva. Výše odměny se odvíjí od nařízení vlády č. 37/2003 Sb. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Členové zastupitelstva nejsou zaměstnanci kraje, jakkoliv některé otázky (náhrady, cestovné apod.) se řídí i pracovněprávními předpisy – postavení zastupitele je však veřejnou funkcí (podobně jako funkce poslance či jiných volených ústavních činitelů) a zákoník práce se na ni zásadně nevztahuje.

2. 3.1.2.Pravomoci zastupitelstva

Zastupitelstvo rozhoduje převážně ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti smí zastupitelstvo rozhodovat jen tehdy, pokud tak stanoví zákon.

Zastupitelstvo je oprávněno předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů a Ústavnímu soudu návrhy na zrušení právních předpisů (např. vyhlášek či nařízení) pro rozpor se zákonem. Dále může, podobně jako obce, vydávat obecně závazné vyhlášky kraje či vyhlašovat krajské referendum. Zastupitelstvo dále schvaluje programy územního rozvoje kraje, může schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu a rozhoduje o spolupráci s jinými kraji, příp. o mezinárodní spolupráci. Zastupitelstvo dále volí zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti. K významným úkolům zastupitelstva patří stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti kraje. Klíčová je pravomoc zastupitelstva schvalovat rozpočet a závěrečný účet kraje. Dále zastupitelstvo zřizuje a ruší příspěvkové organizace a organizační složky kraje a rozhoduje o založení a rušení právnických osob a rozhoduje též o účasti v jiných právnických osobách. S výjimkou případů, kdy funkci valné hromady vykonává rada (kraj je jediným společníkem), zastupitelstvo též deleguje zástupce kraje na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a dále navrhuje zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností. Klíčová je rovněž pravomoc zastupitelstva volit a odvolávat hejtmana, jeho náměstky a další členy rady z řad svých členů, a dále pravomoc stanovit počet uvolněných členů rady a dalších zastupitelů. Zastupitelstvo také zřizuje a ruší výbory a volí a odvolává jejich členy.

V otázkách majetkoprávních zastupitelstvo rozhoduje o nabytí a převodu nemovitostí, o poskytování darů v hodnotě nad 100.000 Kč, o poskytování dotací pro obce a pro plnění veřejně prospěšných účelů (zejména neziskovému sektoru). Dále zastupitelstvo rozhoduje o prominutí či postoupení pohledávek nad 200.000 Kč, o zástavách movitých věcí v hodnotě nad tutéž částku a o zastavení nemovitostí, o přijetí či poskytnutí úvěru, o vydání komunálních dluhopisů či o účasti na podnikání nebo majetku jiných právnických osob.

Zastupitelstvo si též může vyhradit k projednání či rozhodnutí i jiné věci, pokud nejsou výslovně vyhrazeny radě.

3. 3.1.3. Jednání zastupitelstva

Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu k soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování. Jinak se zastupitelstvo schází dle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce. Požádá-li o to ad hoc alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu. Zastupitelstvo písemně svolává a zpravidla i řídí hejtman. K platnosti usnesení nebo jiného rozhodnutí zastupitelstva je třeba nadpoloviční většiny všech jeho členů. Podobně k usnášeníschopnosti zastupitelstva je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny všech zastupitelů.

Zasedání zastupitelstva je (musí být) vždy veřejné; lze je zároveň přenášet prostřednictvím elektronických komunikací (internet, regionální televize). Informaci o místě, době a navrženém programu zasedání zastupitelstva je krajský úřad povinen zveřejnit vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského úřadu. Může tak souběžně učinit i způsobem v místě obvyklým (krajský tisk, internet). Program zasedání navrhuje a připravuje rada, o zařazení dalších bodů do programu rozhoduje zastupitelstvo. O průběhu zasedání se pořizuje zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání. Zápis musí obsahovat údaj o počtu přítomných zastupitelů, dále schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí občanům kraje. Ze zasedání lze pořizovat i úřední nahrávku. Není vyloučeno ani pořizování soukromých nahrávek přítomnými občany, zejména pro účely zpravodajské a publicistické.

Pro účely standardizace a zefektivnění jednání vydává zastupitelstvo jednací řád, kterým se detailně upravuje postup při zasedání a jednání zastupitelstva. Jednací řád nesmí odporovat zákonu a jeho tvůrci by měli přihlížet i k metodickým doporučením Ministerstva vnitra, které na výkon samosprávy dozírá.

4. 3.1.4. Iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva

Jako své iniciativní a kontrolní orgány zřizuje zastupitelstvo výbory, které svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu. Výbory nejsou orgánem kraje. Zastupitelstvo pověřuje výbory plněním úkolů, výbory mu odpovídají za svou činnost. Počet členů výboru je vždy lichý a předsedou výboru vždy musí být člen zastupitelstva. Zbylými členy výboru mohou být i zástupci odborné veřejnosti, neziskových organizací, bezpečnostních složek, školských zařízení, příspěvkových organizací atd. Výbory se schází podle potřeby. K přijetí usnesení výboru je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jeho členů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.

O kontrolách provedených výborem se pořizuje zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, osoba, útvar či subjekt, jehož činnosti se kontrola týkala. Výbory předkládají zápis zastupitelstvu. V případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí i vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

Zastupitelstvo vždy zřizuje výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu. Zmíněné výbory jsou nejméně pětičlenné. Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje povinně i výbor pro národnostní menšiny, kdy příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.

Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje a provádí též kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem. Dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí potřebné podklady, kdy obce jsou povinny poskytnout výboru součinnost. Obecně plní finanční výbor další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.

Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady a v oblasti samostatné působnosti kontroluje i dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem. Kontrolní výbor obdobně plní i další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo. Člen kontrolního výboru by neměl být členem jiného výboru zastupitelstva, ani by neměl být úředníkem krajského úřadu vykonávajícím samostatnou působnost, aby mohl být při výkonu své činnosti skutečně nestranný a nezávislý. Předsednictví kontrolního výboru, příp. i převaha jeho členů, jsou zpravidla vyhrazeny politické opozici.

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje. Dále předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje, a vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Projednává též zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které kraj zřizuje, a obecně plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.

2. 3.2. Rada

Členy rady kraje volí ze svého středu členové zastupitelstva. Rada je v oblasti samostatné působnosti výkonným orgánem kraje, je odpovědná zastupitelstvu a lze ji charakterizovat jako jakousi krajskou „vládu“. V přenesené působnosti smí rada rozhodovat jen tehdy, stanoví-li tak zákon (např. vydává-li nařízení kraje).

Radu vždy tvoří hejtman, dále náměstek (či náměstkové) hejtmana a další členové rady. V kraji do 600.000 obyvatel je rada 9 členná, nad tento počet má rada 11 členů. Pokud je hejtman či jeho náměstek odvolán nebo rezignuje na svoji funkci, přestává být členem rady.

1. 3.2.1 Pravomoci rady

Rada jako výkonný orgán odpovědný zastupitelstvu připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

Radě je vyhrazeno zabezpečení hospodaření kraje podle schváleného rozpočtu a provádění rozpočtových opatření (je-li třeba pozdější změny rozpočtu, po jeho schválení) v rozsahu svěřeném zastupitelstvem. Dále rada stanovuje počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a jeho organizačních složek a také objem prostředků na platy těchto zaměstnanců. Na návrh ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává vedoucí odborů (návrh ředitele je podmínkou platnosti jmenování). Rada také zřizuje a zrušuje, jako své poradní a iniciativní orgány, komise a jmenuje a odvolává jejich předsedy a členy. Rada je oprávněna ukládat krajskému úřadu úkoly v samostatné působnosti, kontroluje jejich plnění a obecně může přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti. Rada též vyřizuje návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje a stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností. Rada obdobně projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady. Dále rada vykonává zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám a organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem, jmenuje jejich ředitele a stanovuje jim platy a odměny; rozhoduje též ve věcech kraje, je-li jediným společníkem obchodní společnosti. Rada též rozhoduje o uzavírání nájemních smluv, tuto pravomoc ale může svěřit krajskému úřadu. V rámci přenesené působnosti rada vydává nařízení kraje.

Jde-li o majetkoprávní úkony, rozhoduje rada o poskytování dotací na veřejně prospěšné účely, zejména neziskovému sektoru, nepřevyšují-li 200.000 Kč, dále rozhoduje o prominutí pohledávek a o zastavení movitých věcí nebo práv do částky stejné výše, o poskytování darů do 100.000 Kč a o nabytí nebo převodu movitých věcí, včetně peněz, na kraj.

Rada nesmí zasahovat do vyhrazené působnosti zastupitelstva (viz výše), zabezpečuje však rozhodování i ve všech ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo výslovně či fakticky nevyhradilo (tzv. zbytková pravomoc rady).

2. 3.2.2. Jednání rady

Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby. K platnosti usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém je třeba uvést počet přítomných členů, schválený program schůze, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli.

Zápis je nutno pořídit do 10 dnů od schůze a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva kraje. Dle zákona o svobodném přístupu k informacím mají k zápisu (s vyloučením osobních a citlivých údajů) přístup i jiné osoby. Ze své činnosti se rada zodpovídá i na každém zasedání zastupitelstva, kde podává zprávu o své činnosti.

3. 3.2.3. Iniciativní a poradní orgány rady

Jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada kraje komise, která svá stanoviska, náměty a doporučení předkládají radě. Komise nejsou orgánem kraje. Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů, jejichž počet může být i sudý. Členy (a předsedy) komisí mohou být i osoby, které nejsou členy zastupitelstva (nezávislí odborníci, zástupci Policie ČR, neziskové organizace apod.). Komise je ze své činnosti odpovědná radě. Zřídit lze např. školskou komisi, bezpečnostní komisi, dopravní komisi atd., zpravidla dle úkolů svěřených náměstkům hejtmana a ostatním radním.

3. 3.3. Hejtman

Hejtman zastupuje kraj navenek. Hejtman však není statutárním orgánem kraje, jde především o funkci reprezentativní a politickou. Postavení hejtmana lze v nadsázce přirovnat k funkci „premiéra“ či „předsedy krajské vlády“, který je „prvním mezi sobě rovnými“, kdy jeho autorita, jakkoliv významná a dominantní, je především politická a neformální. Neznamená to tedy, že by hejtman mimo své zákonem výslovně stanovené pravomoci či bez pověření radou či zastupitelstvem (v rámci jejich působnosti) mohl např. sám uzavírat smlouvy, rozhodovat o prodeji majetku kraje apod. Pokud by tak činil, mohlo by se jednat o zneužití pravomoci úřední osoby a v případě vzniku škody by hejtman za své kroky odpovídal.

Konkrétní právní úkony, zejména v oblasti práva občanského nebo obchodního, by měl činit pověřený člen zastupitelstva, případně rady, byť jím může být (třeba i z důvodů reprezentativních) právě hejtman. Realizace toho kterého právního úkonu může být v řadě případů svěřena i krajskému úřadu, nebo bude oprávnění úředníků k provádění právních úkonů, zejména těch rutinních, vyplývat z organizačního řádu krajského úřadu.

Hejtmana a náměstky hejtmana volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být občany České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu. Rada může hejtmanovi ukládat úkoly jen v rozsahu své působnosti.

1. 3.3.1. Pravomoci a povinnosti hejtmana

Hejtman s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje a na základě zákonného zmocnění zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány kraje. Hejtman dále po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu, kdy souhlas ministra je podmínkou platnosti uvedených úkonů. Řediteli krajského úřadu hejtman stanovuje plat a ukládá mu úkoly. Vůči řediteli a uvolněným členům zastupitelstva též hejtman plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů. Hejtman též odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje, je odpovědný za informování občanů o činnosti kraje a vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví krajské zřízení nebo jiný zákon.

Hejtman dále svolává a zpravidla i řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápisy z jednání rady. Pokud má hejtman za to, že usnesení rady je nesprávné, je oprávněn pozastavit jeho výkon a věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit i více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly (např. náměstek pro dopravu, školství, sociální věci, zdravotnictví, majetkové věci apod.). Náměstek hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman svoji funkci nevykonává. Pokud je hejtman odvolán nebo se vzdá své funkce a není-li zvolen hejtman nový, vykonává jeho funkce rovněž tento určený náměstek (a není-li ani tohoto náměstka, je pověřen některý ze zbylých radních).

4. 3.4. Krajský úřad

Krajský úřad plní v samostatné působnosti úkoly vyplývající ze zákona a uložené mu zastupitelstvem nebo radou kraje. Napomáhá též činnosti výborů a komisí.

S výjimkou úkolů svěřených zákonem radě nebo zastupitelstvu vykonává krajský úřad přenesenou působnost, tedy státní správu, již vykonává „namísto státu“, resp. „pro stát“. Přezkoumává např. v odvolacím nebo přezkumném řízení rozhodnutí a jiné správní akty vydané orgány obcí (zejména obecními úřady či magistráty), jako správní orgán prvního stupně též sám rozhoduje dle zvláštních zákonů nebo ukládá sankce za porušení zákona a je rovněž dozorovým, kontrolním a metodickým orgánem pro obce. Zřizuje též funkci koordinátora pro romské záležitosti a vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení. V čele krajského úřadu stojí ředitel.

1. 3.4.1. Ředitel krajského úřadu

Ředitel krajského úřadu je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi. Je však vyloučeno, zejména na úseku státní správy, aby hejtman prostřednictvím ředitele určoval, jak má být např. rozhodnuto v konkrétním správním řízení.

Ředitel je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost, stanovuje jim platy a plní vůči nim funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. Vydává též organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu. Ředitel dále zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje, je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje a podává Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obce. Obecně pak plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem.

Ředitel krajského úřadu je oprávněn účastnit se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním. Ředitel smí být členem politické strany, nesmí však v politických stranách a v politických hnutích vykonávat žádné funkce. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.

5. 3.5. Zvláštní orgány kraje

Pro výkon přenesené působnosti zřizuje hejtman též zvláštní orgány kraje, pokud tak speciální zákon stanoví. S výjimkou případů, kdy v čele takového orgánu stojí na základě zákona hejtman, může být v jeho čele jen osoba, která prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán kraje zřízen. Zvláštním orgánem kraje může být např. povodňová komise zřízená dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon).

4. 4. Symboly kraje

Na základě krajského zřízení může mít (a také má) každý kraj svůj znak a vlajku. Změna znaku nebo vlajky je možná jen se souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny. Znak a vlajku kraje mohou užívat kromě krajů i jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem, k užívání vlajky kraje však jeho souhlas nutný není.

Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika. Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.

Kraj může používat též vlastní razítko. Razítko může kraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem (např. při vydávání rozhodnutí, která jsou výkonem státní správy).

Při výkonu samostatné působnosti se písemnosti vyhotovené orgány kraje označují v záhlaví názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil. Zejména rozhodnutí vydaná v rámci samostatné působnosti mohou být opatřena kulatým razítkem se znakem kraje.

Při výkonu přenesené působnosti, tedy státní správy, se písemnosti (vyjma nařízení kraje) označují v záhlaví slovy "Krajský úřad" s uvedením názvu kraje a současně i názvu odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Rozhodnutí vydaná v rámci výkonu státní správy se opatřují kulatým razítkem s malým státním znakem.

5. 5. Spolupráce s kraji, obcemi a dalšími subjekty

Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a obcemi. Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi zásadně nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení. Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje zejména na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu nebo zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dvěma nebo více kraji. Kraj však nemůže být členem občanského sdružení a nemůže být ani členem svazku obcí.

Kraj může spolupracovat i s právnickými a fyzickými osobami, a to dle příslušných ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Kraj může spolupracovat i s územními samosprávnými celky jiných států (např. na základě smluv o vzájemné spolupráci) a být členem jejich mezinárodních sdružení. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje.

6. 6. Hospodaření kraje

Odpovědné hospodaření s majetkem kraje je nadmíru závažný úkol, tím spíše, že rozpočet krajů je srovnatelný s rozpočty některých ministerstev. Struktura majetku kraje pak může být i podstatně pestřejší a složitější. Obecně platí, že majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vede jeho evidenci. Majetek kraje musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Kraj je dále povinen včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení a rovněž je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků.

Kraj v zásadě nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma případů, kdy jde o investice nebo úvěry, na nichž se podílí stát, kraj nebo obce. V jiných případech je ručení od počátku neplatné.

Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku, je kraj povinen zveřejnit po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce – bez toho je daný právní úkon neplatný. Cena za úplatný převod má být stanovena ve výši v místě a čase obvyklé, případná odchylka musí být zdůvodněna. Výjimky platí pouze pro zvláštní případy, např. pronájem příspěvkovým organizacím zřízeným nebo právnickým osobám založeným krajem.

Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující splnění těchto podmínek doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné.

Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Přezkum hospodaření krajů upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

7. 7. Volby do zastupitelstva kraje

Volby do zastupitelstva kraje upravuje zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Právo volit i být volen má občan České republiky hlášený k trvalému pobytu na území kraje, který alespoň v druhý den voleb dosáhl 18 let. Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním, dále s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním a zároveň vykonává-li zaměstnanec takovou funkci v orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností kraje. Funkce zastupitele je neslučitelná i s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo právnické osoby, v níž má kraj majetkovou účast. Funkce člena zastupitelstva kraje je po dobu jejího výkonu neslučitelná též s výkonem státní služby podle služebního zákona.

Zastupitelstvo je voleno na čtyři roky poměrným volebním systémem, který je založen na modifikované D'Hondtově metodě (mírně preferuje větší strany). Voliči mají možnost udělit až 4 preferenční hlasy různým kandidátům na jedné kandidátce. Vstupní klauzule pro politické strany, politická hnutí i koalice je 5%. Kandidovat mohou jen politické strany, hnutí a jejich koalice. Ke vzniku politické strany nejsou vyžadovány komplikované požadavky, mohou tedy vznikat i regionální politické subjekty či tzv. sdružení nezávislých, která často kandidují nejen na obecní úrovni, ale i v rámci krajů.

(Text byl v obdobném znění publikován In: Průvodce krajského pravicového kandidáta 2012 nákladem CEVRO - Liberálně konzervativní akademie.)